Prezidentské veto

Co je takzvané prezidentské veto?

            Tento pojem označuje akt prezidenta republiky v rámci legislativního procesu (tj. proces schvalování nového zákona, případně změny v zákonu již existujícím), kterým může projednávaný nový zákon či jeho změnu s odůvodněním zamítnout a celý proces tak ukončit.

            Pro co nejlepší pochopení principu fungování „vetování návrhu zákona“ je třeba alespoň stručně popsat celý legislativní proces v rámci českého práva. Na konci článku sami posuďte, nakolik složitá je práce našich zákonodárců.

legislativní proces

První část procesu – jednání Poslanecké sněmovny

Celý proces začíná logicky návrhem na změnu zákona či vytvoření nového. S tím přichází Senát, vláda, krajské zastupitelstvo, poslanec či skupina poslanců. Návrh získá skrze předsedu Poslanecké sněmovny (PS) každý poslanec a v takzvaném 1. čtení navrhovatel(é) prostřednictvím mluvčího seznámí poslance se svým plánem.

            Hlavní slovo pak získá patřičný Výbor PS, např. návrh na změnu zákona týkajícího se zemědělství dostane Hospodářský výbor PS. Ten má právo připravit úpravy návrhu, které jsou poté projednány a odhlasovány na takzvaném 2. čtení. Je-li to nutné, jednání výboru se opakuje, 3. čtení už však schvaluje pouze legislativně-technické otázky a nezasahuje do podstaty návrhu.

„Hotový návrh“ se všemi projednanými úpravami je připraven k postoupení do Senátu coby Horní komory Parlamentu ČR, o čemž poslanci hlasují, a to tak, že k odsouhlasení je nutná „prostá většina“ (tj. víc jak polovina) přítomných.

     

Druhá část procesu – jednání Senátu

            I v Senátu zasedají výbory, ty však (stejně jako sami senátoři) nesmí zasahovat do návrhu a pracují s ním přesně v té podobě, v jaké byl předložen. Senátní výbory mohou doporučit přijetí či odmítnutí pokračování procesu a případné nové změny. Konečné slovo mají senátoři, kteří (opět „prostou většinou“) odhlasují schválení či neschválení návrhu. Pokud návrh neschválí, vrátí jej spolu s návrhy na nové změny do Sněmovny, kde jsou tyto změny přijaty a návrh se vrací zpět či je odhlasováno úplné ukončení procesu.

zasedací místnost

Závěrečná část procesu – rozhodnutí prezidenta

            Jakmile návrh „projde“ Senátem (a popřípadě druhým kolem ve Sněmovně), dostává se do rukou prezidenta a právě nyní smí použít své právo veta – do 15 dnů od přijetí návrhu může s patřičným odůvodněním návrh vrátit do Poslanecké sněmovny coby „návrh nevhodný ke schválení“. Zde mají poslanci 2 možnosti, jak s vetem pracovat – „Prostou většinou“ schválí odmítnutí prezidenta, návrh se zamítá a proces končí, anebo prezidentské veto přehlasují „absolutní většinou“, tj. minimálně 101 hlasy z celkového počtu 200 hlasů poslanců. V tom případě je veto prezidenta přehlasováno a ten návrh musí schválit. Na závěr je návrh zákona či změny zákona předán premiérovi, který jej podepíše a dá uveřejnit ve Sbírce zákonů ČR, součástí takto zapsaného zákona je datum, kdy nový zákon nabývá účinnosti.

Comments are closed.